Zdenka Sulanová

Ještě tentýž rok si ji na konzervatoři všimli producenti Europafilmu a rázem se jí změnil celý život. V Binovcově melodramatu LÍZIN LET DO NEBE (1937) stvořila velkou titulní úlohu po vzoru Deany Durbinové (byla pokládána za její českou variantu) obecního sirotka Lízu Irovskou, která se se svým krásným hlasem (v původním scénáři však měla mít Líza místo pěveckých taneční vlohy) vyzdvihne ze dna až k výšinám. I když byla Zdenka Sulanová ještě herecky nevyzrálá, svým zpěvem a kouzelně dětským zjevem dokázala diváky dojmout až k slzám.

Nevídaný herecký úspěch tohoto filmu přivedl na svět i jeho volné (neméně úspěšné) pokračování s názvem LÍZINO ŠTĚSTÍ (1939). Zatímco v prvním díle musela Líza těžce „bojovat“ s opovrhováním spolužáků a lidí z maloměsta, v pokračování už navštěvovala luxusní dívčí penzionát a jediné co si musela „vybojovat“ byla přízeň snoubencovy (Ladislav Boháč) rodiny včele s velmi svéráznou vládkyní rodinného kruhu babičkou Lepařovou (Antonie Nedošinská).

Ještě před tím si však stihla zahrát v dalším Binovcově melodramatu BLÁHOVÉ DĚVČE (1938). I tento snímek byl dojemným příběhem z uměleckých kruhů podle dojímavého románku „Korky v mlze“ Maryny Radoměrské. Zdenka Sulanová si po boku Hany Vítové zahrála Lidlu, jenž se na konci filmu provdá za svůj tajný idol, skladatele Joneše (Vladimír Borský) a porodí mu dítě.

Po vzoru Lízy Irovské se rozhodl Václav Binovec zfilmovat další milostné melodrama, tentokrát pod názvem MADLA ZPÍVÁ EVROPĚ (1940). Madla Satranová (Sulanová) se díky náhodě stane členkou dětského pěveckého sboru Jaroslava Klána (Ladislav Boháč) a svým hlasem oslní celý svět. I když je film dalším z tuctových melodramat, svou jinotajnou písní „Ty lesovské stráně“ pomáhala pozdvihovat nacistickým terorem utlačované národní sebevědomí.

Po pětileté odmlce si na ni opět vzpomněl Václav Binovec s rolí zpěvačky Marie Daubnerové pro drama BLUDNÁ POUŤ (1945). Snímek se však natáčel v posledních měsících války a nemohl být v poválečné době dokončen. Václav Binovec byl vzdálen od filmové práce z důvodu svého aktivismu za protektorátu a Zdenka Sulanová byla prohlášena za kapitalistickou hvězdu a rodiče za třídní nepřátele.